Mezi ojetými elektromobily dominují hatchbacky, SUV ale rychle přibývají
Jan Dedek vidí i do podrobných statistik, které ukazují třeba to, jaké karoserie v prodejích vedou. „Dominují hatchbacky s 56 procenty, dalších 15 procent představují sedany, zastoupené téměř výhradně Teslou Model 3 a jedním Porsche Taycan. Dohromady tyto konvenční karoserie představují 71 procent našich prodejů,“ říká Dedek. Jejich absolutním vítězem je BMW i3 se 30 prodanými kusy, následuje 25 Nissanů Leaf, Škoda Citigo-e s 22 záznamy, 14 sesterských VW e-upů, osm e-golfů, 12 malých opelů, šest Dacií Spring, čtyři Hyundaie Ioniq, čtyři Smarty Fortwo; další značky nasbíraly po jednom či dvou kusech. Čísla z celého českého trhu ojetých elektrovozů jsou podobná – karoserii hatchback a sedan mělo v letech 2022 a 2023 šedesát procent z nich.
Druhou nejrozšířenější karoserií „v elektru“ jsou pseudoterénní SUV – ta tvořila 28 procent prodejů AAA Auto, což kopíruje situaci na celém trhu (27 %). Nejúspěšnějšími modely mezi nimi byla Kia e-Niro (15 ks), následovaná Mazdou MX-30 (13 ks), Hyundai Kona (11 ks) a sedmi enyaqy od Škodovky. Další značky jako Peugeot, Opel nebo BMW nasbíraly vždy do pěti kusů, ID.4 od VW a Tesla X dokonce jen po jednom exempláři.
Pouhé necelé procento tvořily kabriolety, zastoupené v AAA Auto jediným modelem: Smartem Fortwo. Což vypovídá poměrně jasně o tom, že rozmanitost stylů, na jakou jsme byli zvyklí v minulých dekádách, elektromobilita utlumuje; hlavní důraz se klade na praktičnost. Takže pouhých šest kusů bylo jen dvousedadlových (opět smarty). Smůlu mají zatím také velké rodiny, ani jeden z elektromobilů neměl více než pět míst k sezení.
Elektrická SUV předehnaly hatchbacky, nastupují ale i aerodynamičtější auta
Podle statistik to vypadá na jednoznačné vítězství menších karoserií, čísla však ukazují na postupnou změnu trendu. Hatchbacky a sedany totiž mají starší rok výroby - v letech 2017-2019 se vyráběly výhradně ony, jenže v roce 2020 už nastoupila SUV a o rok později počet „hatchů“ dorovnala (34 vs 34 ks). U vozů roku výroby 2022 se pak karoserie typu SUV už dostaly do vedení 10:6.
Proč? Může to být tím, že mají víc prostoru pro baterie? „Spíše si myslím, že je to módní trend, Evropané zkrátka SUV a crossovery kupují. Z praktického hlediska je ovšem lepší nižší karoserie, protože má nižší aerodynamický odpor, což je u elektromobilů klíčové. Čím lépe ho obtéká vzduch, tím dále dojedete na jedno nabití baterií, fyzika je neúprosná,“ říká Dedek, který nárůstem počtu SUV nadšený není. V poslední době se ale karta začíná obracet – žádný ze „superelektromobilů“ s dlouhým dojezdem, jako jsou například Mercedes EQS, Hyundai Ioniq šesté generace či Kia EV9, nemá tvar pseudoterénního auta. „Jsou to dlouhé, nízké, navýsost aerodynamické vozy, většinou s pohonem zadních kol, což je pro elektromobil optimální,“ říká Dedek.
Statistika AAA Auto nabízí i letmý exkurz do barevnosti elektroaut: plných 30 procent (74 ks) jich bylo bílých. Je to kvůli lepší odrazivosti slunečního záření a tím nižšímu zahřívání interiéru, což napadne spoustu lidí? Jan Dedek nabízí jiné vysvětlení. „Nemyslím si, že by to byl pravý důvod - v zimě by se naopak hodilo mít elektromobil černý, aby se interiér rychleji ohřál. Myslím, že za tím je jednoduše cena – auta byla jako nová už tak dost drahá, a příplatek za jinou než základní bílou barvu by je zbytečně prodražil. Třeba u Tesly to byl jednoznačný důvod,“ míní Dedek. Druhou nejoblíbenější barvou je módní šedivá (17 procent), následovaná modrou se 16 procenty, desetiprocentní černou a červenou. Překvapivě vůbec „nefrčí“ stříbrná, tak populární u konvenčních vozů (2 %), úplně na chvostu je pak hnědá (jediný Nissan Leaf) a béžová (dva smarty).
Ze statistik vyplývají i drobnější zajímavosti. Například ubývá kožených sedaček (jen 34 % aut) ve prospěch látkových – automobilky totiž stále častěji vzývají ekologii, tím pádem se potahy sedadel vyrábějí z rostlinných vláken, pocházejících z obnovitelných zdrojů, odpadních plastů a podobně. U mnoha elektromobilů nenajdeme v jinak vyčerpávající výbavě například elektricky nastavitelné sedačky (třeba u BMW i3) – i to uspoří hmotnost, na níž tolik záleží. A žádný z prodaných elektromobilů neměl masážní sedačky, věc, která je jinak u aut s milionovou cenovkou zcela běžná. „Je to určitě kvůli energetické náročnosti téhle funkce,“ zamýšlí se Dedek a u sedaček ještě zůstává. „Naprostá většina elektrických vozů v naší nabídce má vyhřívané sedačky, chybí jen u 13 procent z nich, a to výhradně u levnějších hatchbacků staršího data výroby. Jinak jsou totiž topící křesla pro elektromobily v podstatě povinnou výbavou – je mnohem rychlejší a méně energeticky ztrátové zatopit si takříkajíc pod zadkem než elektricky vyhřát celý interiér promrzlého vozu. Elektromobily totiž nemají k dispozici žádné zbytkové teplo jako vozy se spalovacím motorem. A totéž platí pro vyhřívané volanty, i ony jsou velmi častou výbavou, kterou ovšem naše statistika nesleduje. Když není opravdu třeskutý mráz, vyhřívané sedadlo a volant, tedy zadek a ruce v teple, vám na krátkou cestu do práce docela stačí,“ uzavírá Jan Dedek.