Tisíce kilometrů služebním elektroautem

Proč jsi si vybral na služební cesty elektromobil?

Po dlouhé řadě spalovacích aut jsem to chtěl vyzkoušet, chtěl jsem prostě vědět jak se žije s elektrickým autem, člověku který ho nemá možnost nabíjet doma, ale je odkázán na veřejné nabíječky, případně na nabíjení v práci. Ale cesta byla trochu delší. Ještě před dvěma lety jsem v elektromobilitu nevěřil a považoval ji za cestu, která se nemůže podařit. Jenže pak jsem se dostal s kolegou k projektu, kdy jsme začali instalovat ve firmě první nabíjecí stanice a tak mi nezbylo, než se s problematikou a elektroauty více seznámit a proniknout více do jejích „tajů“. No a postupně jsem začal zjišťovat, že to je hodně zajímavý svět, nabízející úplně jiný pohled na mobilitu a hlavně mi otevřel úplně jiné pohledy na využití elektřiny v reálném životě.

Protože pracuji ve světě aut, měl jsem při projektu instalování nabíjecích stanic samozřejmě možnost projet se sem tam elektrickým autem a začalo mi v hlavě zrát přání, že bych elektromobil vyzkoušel v reálném životě. Když se tedy tato příležitost naskytla, hned jsem po ní samozřejmě skočil.

Kolik jsi s ním ujel a za jak dlouho?

S Kiou Niro EV jsem najel téměř 11 000 km za zhruba 11 týdnů.

Kolik tě za dobu provozu průměrně stál kilometr cesty?

To je trochu složitější, je velký rozdíl pokud nabíjíte na veřejných nabíječkách – hlavně rychlonabijeckach – nebo v práci.

Pokud bych nabíjel jen na veřejných rychlonabíječkách, tak je cena poměrně vysoká, vycházela zhruba na 3 – 3.1 Kč/km. Když jsem nabíjel v práci za ceny elektřiny, která platí distributorům naše firma, tak se cena pohybovala kolem 1 – 1,2 Kč/km. A protože jsem nabíjel tak půl napůl, tak celková průměrná cena kilometru vychází na 2 koruny.

Měl jsi možnost nabíjet doma nebo v práci?

Jak jsem říkal výše, nabíjel jsem 50 % v práci, 50 % na veřejných nabíječkách . Protože jsem panelákový obyvatel, tak samozřejmě doma ani kWh.

Jak často jsi nabíjel „venku“ jak dlouho trvala zastávka na dobití?

Opět vše záleží na výkonu nabíječky. V 90% případů jsem využíval DC nebo UFC nabíječky. A tak odhadují průměrnou zastávku na 20 – 30 minut. U AC nabíječky jsem stavěl spíše v nouzi a myslím, že jsem se tam zdržoval tak mezi 30 a 45 minutami, abych dojel kam potřebuji. Stalo se tak dvakrát a vždy, když bylo vybrané DC obsazené.

Co tě na ježdění s elektroautem překvapilo, co mile, co nemile? Co tě vyloženě zklamalo?

Překvapilo? Musím říci, že mě elektroauto doslova pohltilo. Kvalita jízdy, kultivovanost, výbava auta, zrychlení, pro mě najednou jiný svět. A to je KIA NIRO EV spíš jen středně vybavené a výkonné auto. S vybavenějším to musí být ještě výrazně lepší. Navíc mě elektroauto naučilo, dívat se na cestování jinak, tolik se nikam nehnat, trochu plánovat a více si ho užívat.

Zklamaní jsem nezažil vysloveně žádné. Jen by Kia mohla mít vestavěné rychlonabíjení. Cca 70 kW je spíše podprůměrné a zbytečně to prodlužuje dobu strávenou na rychlonabíječkách. Se 130 a více kW by se doba na nabíječkách zkrátila tak o 10 minut. Ale nemohu říci, že by mě Kia někdy nějak omezovala.

Měl jsi někdy namále s dojezdem, nebo jsi dokonce řešil odtah?

Nikdy nic takového. Zpočátku jsem si sice nechával větší rezervu v baterii, přece jen to i pro mě byla nová zkušenost, ale postupem času jsem zjistil, že auto v dojezdu nelže a rezerva byla pořád menší. Hodně se mi osvědčila aplikace ABRP (ABetterRoutePlanner), která po zadání typu auta a stavu baterie umí spočítat na plánované cestě zastávky na nabíjení. A po počáteční opatrnosti, kdy jsem třeba stál na nabíječce déle než aplikace ukazovala, jsem zjistil, že když budu nabíjet tak jak aplikace ukazuje, tak budu v cíli dřív. Prostě to funguje.

Protože, jako firma máme od CCS nabíjecí kartu, která je hodně postavená na síti EON a jejich roamingovych partnerů, tak jsem využíval aplikace EON Drive. Samozřejmě ne vždy roaming fungoval nebo byl k dispozici, tak jsem využíval i aplikací Greenway – hlavně v Polsku a na Slovensku, ZSE na Slovensku a Ionity a ChargeUp.

Myslím, že plánování cesty by zvládlo i auto samo (pořád ukazuje kolík km zbývá k nejbližší nabíječce), ale pak by musel být k autu i nějaký tarif přímo od KIA. Ale chápu, že vzhledem k budoucímu osudu auta se firmě tarify nevyplatí aktivovat. To je na budoucím zákazníkovi. Proto ty alternativní aplikace.

Jak bys srovnal elektroauto a vůz se spalovacím motorem po vlastní zkušenosti?

Jízda s oběma auty je stejná, obě mají volant, čtyři kola, brzdu a plyn. Takže ten kdo v elektrice neseděl, tak se nemá čeho obávat, funguje to stejně jako spalovák s automatem. Mě však na elektrice dostala ta samozřejmost a lehkost, se kterou to elektrika dělá. Šlápnete na plyn a auto odletí, žádné přeřazení, nadechnutí a pak rozjezd. Auto prostě jen najednou v tichosti a s neskutečnou samozřejmostí zrychlí a zmizí. Je to strašně návykové.

Ve spalováku, pokud jste člověk který trochu rozumí autům, prostě cítíte ty mechanické pochody než auto zrychlí. Elektrika prostě jen odjede. Chápu, že někomu může ta mechanická odezva chybět, ale pro mě při mém cestování naprosto převažuje ta elektrická nenucenost a lehkost.

Jasně, že pro soukromé svezení mám doma i spalovací sportovní přibližovadlo, ale na delší cesty mě elektrika dostala. Navíc mě hrozně bavilo hrát si s autem. Zejména s dojezdem. Auto umožňuje několik nastavení rekuperace a to mě opravdu uchvátilo. Postupem času se dostávat na co nejdelší dojezdy, tím jak jezdíte. Ale to je na samostatné povídání.

Kam nejdále jsi čistě elektrickým autem jel? Kolikrát jsi při této jízdě nabíjel a jak dlouho nabíjení trvalo?

Obecně jsem byl nejdál byl z Ústí nad Labem v Michalovcích. Ale to była tak trochu atypická cesta, protože jsem jel po pobočkách. Takže jsem nabíjel i na pobočkách, kde to šlo. Navíc cesta trvala vždy přes noc.

Myslím, že více vypovídající je moje cesta z Ústí do Gdaňsku během jednoho dne tam a druhého zpět. Tady jsem vždy po cestě absolvoval dvě zastávky po cca 30 minutách.

Navíc jsem je naplánoval vždy tak aby nabíječka byla v blízkosti nějaké osvěžovny. Takže káva, oběd, případně vyřídit pár mailů a valit dále. V cíli pak nabít do plna na druhý den. Osobně si myslím, že bych se spalovákem nejel kratší dobu. Jen jednou bych řekl, že bych se benzínovým autem zdržel méně. A to bylo právě při cestě z Michalovců , kdy jsem po cestě z Brna do Ústí musel na 20 minut zastavit a dát si jedno kafe navíc. S benzínem bych asi nestavil. Přeci jen jsem už chtěl být doma.

Jaký byl pro tebe největší rozdíl když si jel stejnou cestu s vozem se spalovacím motorem?

Jak už jsem říkal, žádný, kromě té cesty z Michalovců . Ale v elektrice je vše takové pohodlnější. Možná i tím, že jsem si ji užíval.

Troufl by sis jet s BEV ještě dál a jakým typem vozu by ses vydal příště?

Kamkoliv po Evropě, kde jsou alespoň nějaké nabíječky nebo 400V zásuvky, které by byly k dispozici. Nejraději bych jel opět elektrikou.

Je něco, co tě při cestě limitovalo (rychlost vs. dojezd; počet nab. stanic)?

Zatím ne, ale myslím, že časem by někde mohl být limitující počet nabíječek. Za celou dobu se mi sice nestalo, že bych na vybrané nabíječce nemohl nabíjet (pouze 2x jsem musel spokojit s AC nabíjením), ale pokud rychlost rozšiřování elektroaut předběhne růst sítě nabíjecích stanic, tak může být problém. Ale věřím, že auta i nabíjecí body budou růst rovnoměrně.

Dokážeš si představit, že bys vyrazil s elektroautem na podobnou cestu s celou rodinou?

Hned zítra, když ho budu mít k dispozici .

Vlastně už teď na dovolené elektroautem jsem. Sice s PHEV (plug-in hybrid), ale už jsme týden na Šumavě a celý týden jezdíme jen na elektriku. Do nádrže jsem natankoval jen při odjezdu a benzín jsem prakticky potřeboval jen k jízdě po dálnici z Ústí na Borovou Ladu na Šumavě. Tady jsme vždy naplánovali nějakou túru, v blizkosti připojili auto na nabíječku a šli výletovat. Po návratu je baterka vždy nabitá. Někdy víc a někdy míň (vždy podle toho, jak dlouhá byla túra), ale vždy tolik abychom jezdili na elektriku. A přes noc se vždy dobije do plna.

Takže i s pluginem, se dá kolem komína jezdit stejně jako s elektrikou , ale je to potřeba více plánovat.

Plugin má menší baterku a hlavně strašně pomalou AC nabíječku. 3,6 kW je fakt málo. 11 kW by bylo lepší, ale pořád je to jen AC nabíjení. A v tom vidím tu největší nevýhodu PHEV vůči BEV pro cestování na delší vzdálenosti.

Ano můžete říci, že pro jízdu na delší vzdálenosti mám spalovací motor. Ale pokud budu využívat jen ten, tak se dostanu na spotřebu kolem 7 litrů na 100 kilometrů. Pak ale nepotřebují baterii a stačí jen běžné spalovací auto. Pokud budu chtít využít baterii, tak ji musím nabíjet. Pak lze dosáhnout dobré spotřeby, ale při nízkém výkonu vestavěné nabíječky se už hodně zdržujete. Tak je to třeba nějak vybalancovát. Zatím mám s PHEVkem najeto cca 2 500 km, z toho asi 2 200 po dálnici (cesta z Ústí do Piaseczna u Waršavy a zpět a na Šumavu), a průměrnou spotřebu teď auto ukazuje 3,6 litrů na 100 km. To myslím není špatné, ale toho plánování je už trochu dost. Myslím, že zajímavé auto na delší cesty bude PHEV, které půjde dobíjet i na DC nabíječce. Pak při zastávce na kafčo, takovou 12 – 15 kWh baterku dobijete skoro celou. A že se pomalu taková auta rýsují ukazuje Mercedes nebo VW s novým Tiguanem. Takové auto bych si vyzkoušel fakt rád.

Jaké máš další auto a proč?

Teď mám právě KIU NIRO PHEV (plug-in hybrid). A jen proto, že další elektrika nebyla zrovna k dispozici.

Děkujeme Petrovi za vyčerpávající odpovědi.